Uměleckému zpracování skla se věnuji od roku 1992. Po absolvování oboru rytého skla na umělecko  - průmyslové škole sklářské jsem získával praxi u nejlepších rytců v oboru a dále v rámci mnohých domácích a i zahraničních předváděcích akcí.

Realizuji běžné komerční rytiny na zakázku, ale i autorské originální návrhy na klasické nebo netradiční suroviny. Ovládám jak negativní, tak pozitivní rytinu.

Rytiny lze využít na nápojové sklo, vázy, mísy, bloky, vitráže, zrcadla (přiměřeného rozměru) a mnohé další.

Zpracovávat lze například následující motivy: fauna, flora, ornamenty, figurální motivy, portréty, krajiny, architektura, nápisy, monogramy, abstraktní motivy a jiné.

Historie rytého skla:

Historie rytého skla na našem území sahá do období renesance. Prvního vrcholu dosáhlo na dvoře Rudolfa II., kde působili řezáči kamene Miseroniové, ale hlavně první velká osobnost řezaného skla u nás Kaspar Lehman. Pojem „české sklo“ vznikl po třicetileté válce a následující ekonomické konsolidaci, když hospodářské podmínky umožnily existenci tak nákladného výrobního odvětví ve sklářství jako je rytí a broušení (tedy souhrnně řezání) skla pro reprezentativní a hlavně obchodní účely. Bylo to české barokní sklo zdobené hlavně technikou řezání, které se stalo rovnocenným soupeřem obdobným produktům z německých zemí a ze Slezska. Pojem „české sklo“ se pak v 18. A 19. Století stal unikátní obchodní značkou, ze které „se těšíme a těžíme“ doposud.

 


Pracovní postup:

 - Zpracování návrhu a výběr suroviny

 - Předkreslení zvoleného motivu

 - Natrhávání. Natrhávání znamená odebrání největšího objemu z rytého reliéfu těmi nejhrubšími kotoučky. Po odebrání skloviny je povrch rytiny hrubý s jasnými stopami záprasků.

 - Jemnění. V této fázi dochází k dotvoření samotného reliéfu za pomoci jemnějších a později i menších kotoučků díky kterým je možno dotvořit i velkou část detailů. 

 - Matování. Matování se provádí pomocí měděných koleček a různě hrubého volného brusiva. Povrch reliéfu se zmatuje podle představ rytce. Díky měděným, ale i mosazným či železným kotoučkům také dokončíme detaily, které jsme nemohli v předchozích fázích pro hrubost brusiva, nebo robustnost kotouče dokončit. Jde především o drobné části motivu, nebo jemné linky.

 - Leštění. Zde získá povrch rytiny svůj konečný charakter a navíc se podtrhne plasticita motivu. Dá se říci, že co se leskne, působí tmavě a co je matné, působí naopak světle. Dojem světla a stínu tak může být podtržen.